 |
|
|
dnes je úterý 17. října 2017 Heroldova síň 8. října 2017 v 19.00 h Jiří Bárta – violoncello, Terezie Fialová – klavír
Ludwig van Beethoven (1770–1827) – Sonáta A dur č. 3,op. 69 pro violoncello a klavír (1. Allegro, ma non tanto, 2. Scherzo. Allegro molto, 3. Adagio cantabile – Allegro vivace)
Nová síň pod Vysokou bránou 10. září – 22. října 2017 vernisáž 10. září 2017 v 17.00 h Středočeské sdružení výtvarníků, Členská výstava 2017         Výstavní síně Rabasovy galerie ve Vysoké ulici 232 7. září – 19. listopadu 2017 vernisáž 7. září 2017 v 16.00 h Vlastimil Rada – kresby obrazy       Malíř Vlastimil Rada se narodil 5. dubna 1895 v Českých Budějovicích v rodině středoškolského profesora. Od roku 1904 žili v Praze. První poučení o výtvarné tvorbě dostal u svého otce, který ho učil kreslit a malovat v přírodě a vodil na významné pražské výstavy (SVU Mánes). V letech 1908 – 1912 navštěvoval nedělní kurzy Václava Jansy a v letech 1912 – 1919 prošel školami Josefa Loukoty, Jana Preislera, Maxe Švabinského a Jana Štursy na Akademii výtvarných umění v Praze. Roku 1913 podnikl se spolužáky, mimo jiné s Václavem Rabasem, cestu do Paříže. Díky Rabasovi se přiklonil k programu Kruhu výtvarných umělců, který působil v rámci Výtvarného odboru Umělecké besedy a později po roce 1915 se stal součástí tzv. venkovského křídla Besedy spolu s K. Boháčkem, V. Sedláčkem, V. Rabasem a dalšími. Nakrátko v letech 1920 – 25 žil v Železném Brodu a pak se zase usadil natrvalo v Praze. V Umělecké besedě se uplatňoval nejen jako malíř, ale i jako teoretik přispíval do spolkového sborníku a později časopisu Život a byl činný jako účastník besedních společenských podniků. Vedle většinou krajinářské malby (dvakrát vystavoval na benátském bienále) od dvacátých let ilustruje klasickou českou, ruskou a anglickou literaturu. Živými kresbami doprovází i literární práce, jichž je sám autor, nebo spoluautor s Jaroslavem Žákem. Aktivně sportuje a patří k průkopníkům českého trampingu. Od čtyřicátých let se podílí na organizaci kulturního života jako předseda Výtvarného odboru Umělecké besedy. Po válce je jmenován profesorem na Pražské akademii výtvarných umění, kde působil až do smrti 22. prosince 1962. |
