RABASOVA GALERIE RAKOVNÍK977
HUDEBNÍ OBRAZY
Kostel sv. Bartoloměje, Rakovník
4. října 2015 v 19.00 h







  Program:  
Wolfgang Amadeus Mozart – Předehra z Figarovy svatby
Wolfgang Amadeus Mozart – Koncert pro klarinet a orchestr (I. Allegro, II. Adagio, III. Rondo. Allegro)
Felix Mendelssohn-Bartholdy – Symfonie č. 4 (I. Allegro vivace, II. Andante con moto, III. Con moto moderato, IV. Saltarello. Presto)

Karlovarský symfonický orchestr
     Karlovarský symfonický orchestr působí již 180. sezónu. Je nestarším orchestrem na území Čech a jedním z nejstarších na světě. Založen byl už roku 1835 skladatelem, houslistou a dirigentem Josefem Labitzkým jako sezónní lázeňské těleso. O čtyřicet let později jej Labitzkého syn August proměnil ve stálý symfonický orchestr s všestranným repertoárem. Významným počinem orchestru bylo uvedení kontinentální premiéry Novosvětské symfonie Antonína Dvořáka v Poštovním dvoře 20. července roku 1894.
     Vyjmenovat všechny významné osobnosti, které byly a jsou s Karlovarským symfonickým orchestrem spojené, je nesplnitelný úkol. Za všechny jmenujme alespoň houslistu a dirigenta Roberta Manzera, díky kterému získal orchestr vynikající vztahy s významnými osobnostmi evropské hudby, mimo jiné s Pablem Casalsem a Richardem Straussem. S orchestrem spoluúčinkovali renomovaní dirigenti Jiří Bělohlávek, Dean Dixon, Aram Chačaturjan, Zdeněk Košler, Charles Mackerras, Libor Pešek, klavíristé Emil Gilels, Ivan Moravec, Pascal Gallet, Kun Woo Paik, Izumi Tateno, Ivo Kahánek, houslisté David Oistrach, Gidon Kremer, Josef Suk, Ivan Ženatý, Pavel Šporcl, Gabriela Demeterová, Václav Hudeček, violoncellisté Peter Bruns, Mstislav Rostropovič a Jiří Bárta, cembalistka Zuzana Růžičková nebo pěvkyně Magdalena Hajóssyová a Eva Urbanová.
     Ze stálých dirigentů se na profilu tělesa výrazně podíleli Václav Neumann, pozdější šéfdirigent České filharmonie, Vladimír Matěj, Josef Hercl a Radomil Eliška. Na jejich odkaz navázal v letech 1991 – 1998 Angličan Douglas Bostock, který s orchestrem realizoval četné nahrávky CD. V letech 2004 až 2009 zde působil jako šéfdirigent prof. Jiří Stárek. Od července 2011 zastával pozici šéfdirigenta orchestru Francouz Martin Lebel, který se od července 2015 stal čestným dirigentem KSO a na postu šéfdirigenta ho střídá Jan Kučera.
     V současné době přináší milovníkům skvělé hudby kromě letních kolonádních koncertů, které k lázeňskému městu neodmyslitelně patří, zejména pravidelné abonentní koncerty ve dvou cyklech a nejrůznější mimořádné projekty. Orchestr se nevyhýbá ani multižánrovým projektům, ke kterým patří např. projekt Nosferatu – symfonie za šera, živě hraná skladba Karla Šimandla s promítáním původního černobílého filmu Nosferatu, orchestr doprovodil například skupinou Čechomor, Olympic nebo Lucii Bílou. Tradičně se KSO podílí na slavnostním Zahájení lázeňské sezony v Karlových Varech. KSO pravidelně spolupracuje s Karlovarským Jazzfestem a Mezinárodním pěveckým centrem Antonína Dvořáka a pořádá jeden z nejstarších hudebních festivalů v Evropě – Dvořákův karlovarský podzim, letos se uskuteční již 57. ročník.
     Karlovarský symfonický orchestr vždy patřil a patří k základním pilířům kultury v Karlových Varech.
     
Claudio Mansutti – klarinet
     Claudio Mansutti vystudoval hru na klarinet na Konzervatoři J. Tomadiniho v Udine pod vedením A. Pecile, později pokračoval ve studiu pod vedením mistrů P. Boraliho (RAI v Miláně) a K. Leistera (Berliner Philarmoniker). Je laureátem pěti mezinárodních soutěží komorní hudby, nahrává pravidelně pro RAI a ORF. Založil soubor Diapason Ensemble a Accademia Ars Musicae Orchestra v Klagenfurtu a zasloužil se o dosažení národního finále pro European Youth Orchestra. Jako sólista vystupoval s orchestrem Accademia Ars Musicae Klagenfurt, se Zagrebským rozhlasovým a televizním orchestrem, s Komorním orchestrem Gorizia a Diapason Chamber Orchestra. Studoval též dirigování pod vedením L. Desceva, někdejšího dirigenta Opery v Sofii, a R. Repiniho. Dirigoval Sofia Soloists a několik orchestrů v oblasti Friuli Venezia-Giulia. Koncertoval v Itálii, Rakousku, dřívější Jugoslávii a Německu, spolupracoval s mnoha hudebníky mezinárodní scény. Dirigoval lublaňský Rozhlasový a televizní orchestr na jeho turné s Mozartovým Requiem ve městech Udine, Pordenone, Lublaň a Domzale (Slovinsko). Pravidelně spolupracuje s Berlínským smyčcovým kvartetem, renomovanou pěvkyní Annamaria Dell’Oste a s kvartetem Cremona Quartet. V nedávné době vystoupil jako sólista v Neapoli s Ensemble Variabile, v Rakousku s Vídeňským orchestrem G. Mahlera a v Německu s Budapešťským komorním orchestrem.
     V roce 2001 obdržel cenu Moret d’aur v kategorii Kulturní osobnost roku ve Friuli Venezia-Giulia.
     Claudio Mansutti je zkušeným organizátorem v oblasti hudebních aktivit. Od roku 1991 je uměleckým vedoucím Teatro Luigi Bon v Colugna (Udine), podílel se na vedení Teatro Giovanni da Udine v Udine, byl výkonným ředitelem Orchestra Sinfonica of Friuli Venezia-Giulia a ředitelem nadace Foundation Città di Gorizia, která se po umělecké stránce podílela na znovuotevření divadla Teatro Verdi of Gorizia.
     
Eddi De Nadai – dirigent a klavírista
     Eddi De Nadai se stal dirigentem po dlouholeté zkušenosti vokálního manažera v mnoha divadlech: v Itálii v Teatro Verdi v Terstu, Teatro la Fenice v Benátkách, Teatro Sociale v Trento, Teatro Lirico-Sperimentale v Spoletu, dále pak v Staatsoper v německém Hannoveru a ve Státní opeře v turecké Smirně, kde také pracoval jako asistent mnoha dirigentů.
     Po získání diplomu v oboru klavír a cembalo na Benedetto Marcello Conservatory v Benátkách odešel studovat vokální repertoár k Eriku Werbovi do Vídně a zúčastnil se festivalu Carpi Vocal Chamber Music Festival.
     Orchestrální dirigování studoval na Accademia Europea di Vicenza u Romolo Gessiho a na berlínských mistrovských kurzech u Liora Shambadala spolu s Berliner Symphoniker Chamber Orchestra; pokračoval dále u Deyana Pavlova v Sofii.
     Od roku 2000 do roku 2004 byl zodpovědný za uvádění italského repertoáru v State Opera v tureckém Izmiru, kde byl rovněž hostujícím dirigentem.
     Po svém debutu na jaře roku 2003 s Hungarian Symphonic Orchestra v maďarském Pécsi dirigoval inscenaci Lazebníka sevillského a několik operních a symfonických koncertů v State Opera Theater v Izmiru, kam se vrátil na pozvání v roce 2004 dirigovat Normu a Rigoletta. Od té doby dirigoval mnoho orchestrů po celém světě: Orchestra Mitteleuropea, Orchestra Sinfonica of Friuli Venezia Giulia, Orchestra Filarmonia Veneta ‘G. F. Malipiero’, Orchestra “Bruni” di Cuneo (Itálie), Orquesta Sinfonica de Cordoba (Argentina), Slovenian RTV Symphony Orchestra, Lubiana Opera Orchestra, Orquesta de Cordoba (Spain), Orchestra of Belgrade National Opera, State Philharmonic Orchestra of Transilvania, Chisinau Philharmonic Orchestra (Moldávie), Rumanian Philharmonic Orchestra of Bacau, Philharmonic Orchestras v Charkově, Chernivtsy, Lugansku, Dněpropetrovsku a v Doněcku na Ukrajině, IKO Italia Orchestra, State Philharmonic Orchestra of Vidin (Bulharsko), Symphony Orchestra of Albanian Television, Orchestra of Tirana State Opera, Camerata of Tirana, Kiev String’s Orchestra, Friuli Venezia Giulia Chamber Orchestra a “Smyrna” Chamber Orchestra (Turecko). Dále pak operní a symfonické programy a spolupracoval s takovými sólisty, jako jsou mezzosopranistka Luciana D’Intino, violoncellista Rocco Filippini, klavíristé Bruno Canino a Enrico Pieranunzi a mnoho dalších.
     V roce 2006 dirigoval vůbec první představení v Albánii Verdiho Un Ballo in Maschera v Tirana State Opera s nadšenými kritikami a Nabucco s Teatro Lirico Europeo Opera Company (italské turné 2007). Opět v Tirana State Opera dirigoval Normu v roce 2009 a Elisir d’amore v roce 2012.
     V r. 2007 vyhrál mezinárodní konkurz na post vedoucího manažera ve Fondazione Arena ve Veroně a následně v květnu r. 2008 dirigoval galakoncert v Taškenstské opeře (Uzbekistán) v rámci Pucciniho festivalu. V letech 2009 – 2013 byl šéfdirigentem taškentského Velkého divadla a provedl zde nesčetně známých představení. V květnu 2010 debutoval v Japonsku s Mozart Aniversary Orchestra v Hoya Komorebi Hall v Tokiu. V dalších letech pak slavil velké úspěchy na svém dirigentském postu kupř. s orchestrem a sborem Belgrad National Opera, se španělským Orquesta de Cordoba nebo s Cavalaria Rusticana
     Eddi De Nadai je uměleckým ředitelem mezinárodního festivalu International Festival of Sacred Music – Pordenone, Musica Pura Association a San Vito Summer Opera Festival. Je rovněž zakladatelem a uměleckým ředitelem vzdělávacího programu Bambini all’Opera v Pordenone, věnovanému současnému hudebnímu divadelnímu repertoáru pro děti. Spolupracuje s věhlasnými světovými pěvci, jako jsou Luciana D’Intino, Katia Ricciarelli, Ferruccio Furlanetto, Leo Nucci, Maria Chiara, Daniela Mazzucato, Beniamino Prior, vystupoval na všech věhlasných pódiích Evropy, východní Evropy, severní Afriky, na Blízkém Východě, v USA a v Japonsku.
     Vyučoval na kurzech Italského operního repertoáru ve Wesleyan College v Georgii v USA, na Konzervatoři v Izmiru v Turecku a na Tirana Academy of Arts; čtyři roky přednášel na letních kurzech na Spoleto Vocal Arts Symposium. Rovněž spolupracuje s Luciano Pavarottim na jeho mistrovských kurzech v Modeně.
     Natáčí pro studio RAI (Itálie), Albánskou televizi a Švédský a Rumunský rozhlas. Čtyřručně hraje na klavír s Franco Calabrettem, s nímž nahrál CD se skladbami Gaetana Donizettiho a dále parafráze a fantazie na operní téma od Liszta, Thalberga a Czerneho pro vydavatelství RivoAlto. Pro společnost SicutSol natočil verzi Carminy Burany od Carla Orffa pro dva klavíry.
     Eddi De Nadai vyučuje hru na klavír na Venice State Conservatory of Music a je vyhledávaným vokálním manažerem.