Chrám sv. Bartolomìje 12. záøí 2016 v 19.00 h
| CAMERATA HELVETICA V roce 1962 zaloil dirigent Urs Schneider soubor Camerata Helvetica, který se rekrutoval ze èlenù symfonického orchestru Pro Musica v St. Gallen. Netrvalo dlouho a orchestr získal obrovské renomé a doznal vysokých umìleckých kvalit. Za 20 let odehrál orchestr kadoroènì v prùmìru 25 koncertù (vdy v èervenci a srpnu) po celém výcarsku a byl proto dùleitou a vysoce cenìnou souèástí výcarského kulturního dìní. Vedení orchestru velmi intenzivnì podporuje mladé výcarské hudebníky. Kolem 110 mladých umìlcù od roku 2000 mìlo anci vystoupit sólovì s tímto ansámblem a nasbírat cenné zkuenosti pro jejich budoucí ivot coby profesionálních hudebníkù. Za tuto èinnost orchestr získal zvlátní ocenìní. Vìdomì té peèuje o prakticky neznámé skladatele od baroka, klasicismu a romantismu a po souèasnost. Peèlivì se stará i o díla souèasných výcarských autorù, jako je R. Blum, E. Isoz, P. Mieg, A. Moeschinger, J. F. Zbinden, W. Vogel, A. Keller, L. Nadelmann, A. Schibler a J. Daetwyler, provedli i mnoho premiér. V roce 1979 tehdejí federální èlen rady Dr. Kurt Furgler velmi pomohl orchestru po ekonomické stránce. Orchestr vystupoval velmi èasto i v zahranièí, mimo jiné i na festivalech ve Frankfurtu nad Mohanem, Stuttgartu, Mnichovì, Innsbrucku, Klagenfurtu, Vídni, Wroclawi, Ostende, Amsterdamu, Haarlemu, Florencii, Livornu, Soluni, Athénách, Cannes, Paøíi, Valencii, Barcelonì, mezinárodním festivalu na Ibize a mnoha dalích. O vestrannosti orchestru se mùete pøesvìdèit na velkém mnoství nahrávek na CD, LP, ale i v rádiu èi televizi. Urs Schneider dirigent Narodil se v roce 1939 v St. Gallen. Ve svých esti letech zaèal svá studia hrou na housle, která absolvoval v roce 1961 s diplomem na konzervatoøi v Curychu. Dirigování studoval u Rafaela Kubelíka v Lucernu, Igora Markevitche v Madridu a Otto Klemperera v Curychu a Londýnì. V patnácti letech zaloil svùj první orchestr Pro Musica Orchestra, který se pozdìji rozrostl a na 70ti èlenné tìleso. V roce 1962 zaloil Komorní orchestr Východního výcarska (Camerata Helvetica). Urs Schneider byl mimo jiné éfdirigentem a umìleckým vedoucím Shreveport Symphony a Opera Society (USA), Cameraty Stuttgart, dále byl pozván jako nástupce Bernharda Paumgartnera do Camerata Academica Salzburg, pùsobil i v Haifa Symphony Orchestra, Izrael (se kterým absolvoval v roce 1984 velké evropské turné) a zajímavá je jistì i jeho spolupráce s orchestrem Pratí komorní sólisté. Byl spoluzakladatelem a éfdirigentem National Taiwan Symphony Orchestra a pravidelný hostující dirigent v Bìlehradì. Urs Schneider byl dlouhá léta èlenem poroty Concours International des Jeunes Chefs dorchestre na festivalu v Besançonu a dirigentské soutìe Constantin Silvestri v Bukureti. V roce 2000 byl prezidentem poroty ve výcarsku Grand Prix Euro Vision des Jeunes musiciens. Pùsobil té jako vedoucí dirigentských kurzù v Braunwaldu, Haifì, Taipei (Taiwan University), Charkovì a New Yorku. 1962 zahájil svou mezinárodní kariéru ètyømi koncerty v USA. Od té doby vedl více ne 180 velkých orchestrù ve vech evropských zemích, stejnì jako v USA, Jiní Americe, Jiní Africe, Austrálii a na Dálném východì. Zvlátní význam v roce 1969 mìla pro nìho spolupráce s èetnými orchestry bývalého východního bloku (Èeskoslovenska, Polska, Pobaltí, Jugoslávie, Bulharska, Rumunska, Ukrajiny, Bìloruska, Ruska, Gruzie, Arménie, Sibiøe) s cílem poskytnout jim znalost nìmeckého romantismu (Mendelssohn, Brahms, Bruckner, Mahler). Kromì èetných rozhlasových a televizních záznamù Urs Schneider nahrál 60 LP a CD. Je jedním z nejúspìnìjích a nejvíce v zahranièí angaovaných výcarských dirigentù. Eva Garajová alt Mezzosopranistka Eva Garajová je absolventkou Konzervatoøe v Bratislavì (Ruena Illenbergerová) a Vysoké koly múzických umìní v Bratislavì (Hana tolfová-Bandová). Dále studovala v Osimu, (Accademia darte lirica Mario Melani), v Buffalu (Gary Burgess) a na mistrovských kurzech u Enzy Ferrari, Julie Hamari a Christy Ludwig. Bìhem svých zahranièních stáí se pøedstavila v titulní roli Lukrécie v opeøe Benjamina Brittena The Rape of Lucretia a v Pucciniho opeøe Suor Angelica v Greater Buffalo Opera Company. Ji jako studentka VMU se stala èlenkou Komorní opery v Bratislavì a v roce 1995 debutovala jako Olga v opeøe Even Onìgin v Banské Bystrici. V téme roce zaèala spolupracovat se Státní operou Praha, kde bìhem svého pùsobení nastudovala více ne dvacet rolí svìtového operního repertoáru (mimo jiné Mozart Cosi fan tutte, Rossini II Turco in Italia, Bizet Carmen, Boito Nerone, Ponchielli La Gioconda, Janáèek Káa Kabanová). V roce 2000 získala prestiní Cenu Masarykovy akademie umìní a Cenu Gustava Mahlera Evropské unie za umìní. V roce 2006 vystoupila v Bratislavì jako host galakoncertu José Carrerase se panìlskými a italskými písnìmi. Zúèastnila se té pøípravy filmové nahrávky opery Lika Bystrouka (Deutsches Symphonie Orchester v Berlínì a dirigent Kent Nagano) a nahrávky této opery pro BBC ve spolupráci s ÈT Brno (2002 2004). S Filharmonií Brno a dirigentem Sirem Charlesem Mackerrasem a znovu na festivalu Praské jaro 2007 s Praskými symfoniky zpívala v Glagolské mi Leoe Janáèka. Pravidelnì úèinkuje se pièkovými symfonickými a komorními orchestry, zejména se Slovenskou filharmonií (Beethoven, Liszt Missa solemnis, Mozart, Verdi Requiem, Dvoøák, Rossini Stabat Mater, Berlioz La Mort de Cléopatre) a Státním komorním orchestrem ilina. Spolupracuje i s Èeskou filharmonií, Symfonickým orchestrem Èeského rozhlasu a dirigentem Vladimírem Válkem (Køièka Severní noci a Stravinský Oedipus Rex, Mahler Symfonie è. 2), dirigentem Petrem Altrichtrem (Filharmonie Brno, Slovenská filharmonia), Praskou komorní filharmonií s dirigentem Jiøím Bìlohlávkem (Beethoven Missa solemnis). Úèinkování ve skladbì Zápisník zmizelého na festivalu Autunno musicale a Como (2002) znamenalo poèátek spolupráce s klavíristou Marianem Lapanským. Dnes je Eva Garajová zaøazena mezi nejvýznamnìjí interprety písòové literatury své generace v Èesku i na Slovensku. Její nahrávky pro vydavatelství Arco Diva vzbuzují svou autentièností pozornost i na mezinárodní hudební scénì. V roce 2014 iniciovala zaloení festivalu v Karlovì Studánce, kterého je umìleckým garantem a je zakladatelkou komorního cyklu Praské múzy a Nadaèního fondu Evy Garajové pro komorní hudbu. Jitka Hosprová viola Ve svém oboru je prùkopnice. Jitka Hosprová, první èeská sólistka na violu, je svìtovì uznávaná pro své umìní. Na svých CD prezentuje od r. 2001 klenoty èeské violové literatury a svìtové klasické moderny. Vystudovala Akademii múzických umìní v Praze obor viola u doc. Jana Pìruky a spolupracovala s legendárním italským violistou Luigi Albertem Biancchim, který ji dovedl k virtuoznímu mistrovství. Sólovì spolupracuje s øadou svìtových orchestrù Vídeòský rozhlasový orchestr, Orchestre Lorain, Belgická Filharmonie, Camerata Chile, Èeská Filharmonie, FOK, France Chamber Orchestra atd. Jako sólistka se pøedstavila na øadì svìtových hudebních festivalù Presenses Francie, Rheingau Sommer, Kulturtage Dresden, Praský podzim, Praské jaro, Moravský podzim, Smetanova Litomyl, Kartágský hudební podzim a jiné. Zdobí ji sólová debutová vystoupení v Londýnì, Vídni, Paøíi, Stockholmu, Øímì, Santiagu de Chile, Washingtonu D.C. a New Yorku. Jitky vánivý vztah k viole dává publiku jasnì na vìdomí existenci tohoto pøehlíeného nástroje, pøináí fascinující violovou literaturu a inspiruje skladatele ke komponování nových dìl. Je to strhující umìlkynì na pohled, øíká o ní DeeAnne Hunstein, øeditelka Hunstein Artist Services v New Yorku. Jitka Hosprová je nejen vyhledávanou sólistkou, ale té komorní umìlkyní. Jako host vystupuje s pøedními èeskými kvartety a tvoøí spolu s harfistkou K. Englichovou a flétnistou C. Jansem (LUX) exkluzivní trio Bohemia Luxembourge. Sólistka hraje na italský nástroj z roku 1856 Andrea Postacchini a na èeský nástroj model Amati 1615 z roku 2010 Petra Zdraila. W. A. Mozart Divertimento in D-Dur, KV 136 (1. Allegro, 2. Andante, 3. Presto) Ottorino Respighi Il Tramonto (Poemetto Lirico pro alt a orchestr) Paul Hindemith Trauermusik pro violu a orchestr Georg Philipp Telemann Koncert G dur pro violu a orchestr Alfred Felder Sagemattler-Walzer
|