 | |
| RABASOVA GALERIE RAKOVNÍK | 7 |
5. dubna 2018 v 19.00 h
| Program: |
Niccolo Paganini (1782 – 1840) – Capriccio č. 6 pro sólové housle
| Přestávka |
Alban Beikircher
Alban Beikircher (Německo) se narodil v Brunecku v Jižním Tyrolsku. Po ukončení studií u profesora Joshuy Epsteina na konzervatoři v Saarbrückenu pokračoval v dalším vzdělávání v Londýně na známé Guildhall School of Music and Drama u profesora Yfraha Neamana.
Od roku 2002 se stal jedním z participantů výměnného programu německo-izraelských mladých umělců pořádaného Bertelsmannovou nadací.
Alban je vyhledávaným komorním hráčem a sólistou. Výčet jeho koncertů zahrnuje nejen evropské země, ale i teritoria vzdálenější, jako je např. Čína, Saúdská Arábie či Egypt. Je zván pravidelně na nejvýznamnější evropské festivaly, za mnohé jmenujme Schleswig-Holstein Musik Festival, nebo International Beethoven Festival v Bonnu, festivaly v Bregenzu nebo Lausanne.
Spolupracoval s takovými orchestry jako je Mnichovský komorní orchestr, Rumunská filharmonie, či Státní filharmonie Szeged.
Mezi jeho stálé komorní partnery patří violoncellista Daniel Müller-Schott, Alfredo Perl, Senka Brankovic a mnoho dalších.
Působí též jako primárius Korngoldova kvarteta, které založil v roce 2006.
Je nadšeným propagátorem soudobé hudby, mezi jeho nejoblíbenější autory patří Ernst Krenek, Wilfried Hiller, Peter Michael Hamel, nebo Klaus Hashagen.
Od roku 1999 je uměleckým ředitelem Tonkunst Festival v jihoněmeckém Bad Saulgau.
Alban hraje na housle z dílny Martina Schleskeho.
Andrea Mottlová
Andrea Mottlová je klavíristka s bouřlivým temperamentem a ábelským repertoárem. Je vítězkou soutěží, vyhledávanou komorní hráčkou a v současné době se věnuje činnosti koncertní a pedagogické. Ve svém repertoáru se věnuje stěžejním dílům autorů 20. století jako např. Dmitrij Šostakovič, Sergej Prokofjev, Igor Stravinskij, a virtuózním transkripcím světových pianistů. Je dosud první a jedinou českou interpretkou Tureckého pochodu v úpravě Arcadi Volodose. Díky svému potenciálu nachází motivaci v hudbě současných skladatelů, se kterými často spolupracuje.
Studia na pražské Akademii múzických umění ve třídě Martina Kasíka a Františka Malého úspěšně završila klavírním koncertem „Totentanz“ od Ference Liszta za doprovodu orchestru AKS spolu s dirigentem Markem Šedivým. Zároveň obdržela cenu děkana HAMU za výborné studijní výsledky a za úspěšnou reprezentaci fakulty doma i v zahraničí. Jedním z největších úspěchů byl absolventský koncert s Českou filharmonií, kterým zakončila svá studia na Pražské konzervatoři u Emila Leichnera a Michala Rezka. Pod taktovkou Ondřeje Kukala zazněl klavírní koncert Des dur Sergeje Prokofjeva. Andrea má za sebou stovky koncertů sólové i komorní hry po celé České republice i v zahraničí – Belgie, Itálie, Španělsko, Rakousko, Německo, Litva, Bělorusko, Slovensko, Řecko, Švédsko. Mezi její největší soutěžní úspěchy patří 1. cena a titul absolutního vítěze na Soutěži konzervatoří a hudebních gymnázií, vítězství stipendia Yamaha, 3. cena na soutěži B. Martinů v Praze, 1. cena na soutěži Prague Junior Note a 1. cena s titulem absolutních vítězů ve složení klavírního tria na soutěži komorních souborů C. D. Dittersdorfa ve Vidnavě. Za prvotřídní hudební základy vděčí vynikající pedagožce Ludmile Uhlířové, u které studovala na ZUŠ Iši Krejčího v Olomouci.
Komorní hře se Andrea věnuje již od dětství. Spolupracuje s jedním z nejvýznamnějších českých hornistů Radkem Baborákem a jeho ženou violoncellistkou Hanou Baborákovou v Triu Jadin. Příležitostně doprovází i jiné významné sólisty. Je zakládající členkou Páleníčkova klavírního tria, které je držitelem titulu laureáta na soutěži B. Martinů v Praze a pravidelně sklízí koncertní úspěchy na jednom z největších skandinávských festivalů Aurora Chamber Music ve Švédsku. Zároveň vystupuje i s jinými významnými sólisty a aktivními tělesy, např. Czech Brass nebo J. J. Big Band.
Velmi milou kuriozitou Andrey Mottlové byla spolupráce s oscarovým režisérem Jiřím Menzelem při natáčení jeho posledního filmu „Donšajni“, kde ztvárnila postavu veselé a hladové pianistky.
