 | |
| RABASOVA GALERIE RAKOVNÍK | 18 |
10. září–10. září 2008
vernisáž 10. září 2008 v 19.00 h
Silvie Hessová–housle
Eva Šilarová–klavír
Silvie Hessová
Eva Šilarová
Ludwig van Beethoven – Sonáta F dur „Jarní“ pro housle a klavír, č. 5, op. 24 (Allegro, Adagio molto espressivo Scherzo, Allegro molto Rondo, Allegro ma non troppo)
přestávka
Bohuslav Martinů - Pět madrigalových stancí pro housle a klavír (Moderato, Poco allegretto, Andante moderato, Scherzando, poco allegro, Poco allegro)
Antonín Dvořák - Sonáta F dur pro housle a klavír, op. 57 (Allegro ma non troppo, Poco sostenuto, Allegro molto)
Italský barokní skladatel narozený v Boloni Tomaso Antonio Vitali studoval u Antonia Pacchioniho a působil prakticky celý svůj život (od roku 1975 do roku 1742) v orchestru na Esteho dvoře. Napsal několik triových a houslových sonát ve stylu svého slavnějšího kolegy Arcangela Corelliho. Dá se o něm říct, že je „autorem jedné skladby“. Tou je jeho slavná a velice často uváděná Ciaccona g moll.
Podtitul „Jarní“ sice nepochází přímo od autora, avšak projasněné, nekonfliktní vyladění všech čtyř vět Sonaty F dur, op. 24, sotva nabízí jiné asociace. Ludwig van Beethoven (1770–1827) napsal pro obsazení housle–klavír celkem deset sonát, tato pochází z let 1800–1801. Sonátové allegro první věty začíná lyrickým tématem sólového nástroje opakovaným v klavíru. Téma druhé je energičtější, harmonicky překvapivější a dynamicky vyzdvižené pomocí akcentů. Adagio navazuje na lyrický začátek první věty. Nad jemným předivem rozložených akordů se klene atmosférická melodie zdobená arabeskami, o niž se poctivě dělí oba nástroje. Maximálně stručné Scherzo přináší žertovné téma pikantně okořeněné rytmickými efekty, jehož trio tvoří jen rychlé staccatované stupnice. Finalní rondo plyne v mírném pohybu osmin a téma skladatel delikátně variuje.
Houslová tvorba poličského rodáka Bohuslava Martinů (1890–1959) byla více než četná – v seznamu jeho děl nalezneme pět sólových koncertů pro tento nástroj a sedmnáct skladeb pro housle s klavírem! Vedle toho věnoval houslím part v řadě komorních skladeb. Není se čemu divit, vždyť právě housle byly nástrojem, na který už od raného mládí koncertoval a s kterým se později přihlásil na Pražskou konzervatoř. Ačkoliv tato jeho studia nebyla příliš dlouhá, záliba v houslích v životě Bohuslava Martinů zůstala na trvalo. Kratší dobu byl dokonce pod vedením Václava Talicha zaměstnán jako houslista České filharmonie.
Netradiční název pro Pět madrigalových stancí pro housle a klavír si Bohuslav Martinů vypůjčil z básnického umění – označuje se jím forma krátkého rozměru – tedy forma podobná, jaká je užita i v jeho hudebním zpracování. Věnovány byly fyzikovy Albertu Einsteinovi, jehož dílo pečlivě sledoval. Ačkoliv byl Martinů osobností Alberta Einsteina fascinován, fyzikovo domácí provedení Madrigalových stancí způsobilo Bohuslavu Martinů rozčarování, týkající se ne příliš vysoké hráčské úrovně geniálního fyzika.
Pozoruhodné je, že se vedle Houslového koncertu, Sonatiny, Humoresky a dalších Dvořákových (1841–1904) skladeb jeho Sonáta F dur, opus 57, na koncertních pódiích do dneška takřka neprosadila. Je to pravděpodobně z důvodu jejího velice intimního charakteru. Skladatel zde neoslňuje virtuozitou, ale dává průchod svým idylicky prostým náladám, zřetelná je zde i vazba na Dvořákova přítele Johannesa Brahmse. Sonáta F dur, opus 57, byla napsána na jaře 1880, v době, kdy Dvořák pracoval na svém slavném houslovém koncertu. Skladatel tak odhaluje druhou, méně známou tvář, než jakou jsme zvyklí slýchat z tohoto majestátního orchestrálního díla.
Michal Matzner a Dita Hradecká
Silvie Hessová
Houslistka Silvie Hessová (1969) absolvovala Pražskou konzervatoř v roce 1989 ve třídě prof.Karla Přibyla. Jako primárius kvarteta Eberle získala v roce 1989 ve francouzském Evinu Cenu pařížského rozhlasu za interpretaci 1. smyčcového kvartetu L. Janáčka. O rok později se zúčastnila komorních kurzů u Amadeus kvarteta.
Silvie Hessová je od první poloviny devadesátých let vyhledávaná jako sólistka i jako komorní hráč. Jako sólistka vystupovala s orchestry Adagietto Gustava Mahlera, Filharmonie Bari, Virtuosi di Praga, Bratislavští komorní solisté, Pražská komorní filharmonie. Hrála na četných festivalech, jako Mitte Europa, Pražský podzim, Pontes, Bachovský festival ve Würzburgu.
Spolupracovala s dirigenty P. Schreierem, L. Svárovským, A. Scaranem, G. Kugim, M. Rubiconim, S. Vavřínkem a vystoupila na řadě tuzemských i zahraničních pódiích (Německo, Rakousko, Slovensko, Francie, Španělsko, Anglie, Holandsko a Japonsko). Pravidelně vystupuje v koncertních cyklech České filharmonie a spolupracuje s předními českými i zahraničními sólisty F. de Zanem, D. Wiesnerem, K. Englichovou, M. Knoblochovou, D. Holým, P. Nouzovským.
V letech 2000–2005 působila jako primárius Filharmonického kvarteta Praha, v současnosti vyučuje housle a komorní hru na University of New York v Praze.
Je nositelkou ceny Euro Pragensis Ars 2005 za propagaci české hudby doma i ve světě.
V červnu 2007 společně s Danielem Wiesnerem vystoupila ve Washingtonu, Chicagu v rámci festivalu Praha–Chicago, na Cornell Universitě v Ithace a New Yorku v Carnegie hall ve Weill Recital Hall.
CD: Carmen Fantazie (Sarasate, Paganini, Masenet, Bach) 2001–Lupulus.
Skladby českých autorů 19. století (Works for violin and piano by Czech composers),Smetana, Dvořák, Suk, Janáček, 2004–CUBE–Bohemia.
Skladby českých skladatelů 20. století (Works for violin and piano by New Czech composers), Gemrot, Bodorová, Kubička, Janda, 2006–CUBE–Bohemia.
Eva Šilarová
se narodila 25. 12. 1974 v Opavě. Od útlého dětství projevovala mimořádný zájem o klasickou hudbu. Díky svým rodičům, violoncellistům v operním orchestru, se hudba stala přirozenou součástí jejího života. Možná i proto je jedním z jejích nejranějších zážitků opera Dalibor…
Na klavír začala hrát v pěti letech. Na jejím hudebním vzdělání se podílelo několik vynikajících pedagogů: Alena Škrétová (ZUŠ Liberec), Věra Vlková (Konzervatoř Teplice), doc. Boris Krajný (AMU Praha) a prof. Ivan Klánský (AMU Praha).
Ze soutěží si přivezla mnohá ocenění, mezi nejvýznamnější patří Cena za nejlepší interpretaci díla L. van Beethovena (Hradec nad Moravicí) a především laureátské tituly z prestižních klavírních soutěží v německém Ettligenu a ze Chopinovy soutěže v Mariánských Lázních.
Svou koncertní činnost zahájila v roce 1991. Na jejím repertoáru najdeme kromě světových klavírních koncertů (Čajkovskij, Beethoven, Chopin, Schumann, Grieg…) také několik celovečerních recitálových programů. Svou jedinečnou interpretací a osobitým šarmem okouzlila publikum v mnoha evropských zemích (Německo, Rakousko, Anglie, Švýcarsko, Rumunsko, Řecko, Itálie, Španělsko).
V posledních letech se klavíristka stále více věnuje komorní hudbě. Patří k vyhledávaným komorním partnerům a spolupracuje s významnými umělci (Anton Niculescu, Gernot Winishofer, Čeněk Pavlík). Jako členka známého klavírního tria – Art Trio Bohemia (Tomáš Vejvoda – housle, Vladan Kočí – violoncello), získala jednu ze dvou hlavních cen na soutěži J. Brahmse v rakouském Pörtschachu. Tento mimořádný úspěch tria odstartoval jeho koncertní činnost po celé Evropě.
