RABASOVA GALERIE RAKOVNÍK73
Jindřich Ulrich - Můj svět
Výstavní síně RG
3. listopadu–15. ledna 2023
vernisáž 3. listopadu 2022 v 17.00 h










     

     Jindřich Ulrich
     Můj svět
     
     Než se malíř a ilustrátor Jindřich Ulrich (1950) naplno vydal na uměleckou dráhu, absolvoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Praze a pracoval také jako propagační výtvarník. Už v roce 1976 představil na výstavě v Malé galerii Čs. spisovatele v Praze své první miniatury, které se staly neodmyslitelnou a příznačnou součástí jeho projevu. Přiklonil se tak k „pozapomenuté“ malířské technice, jež se původně začala uplatňovat zejména ve středověkých knižních malbách. Zatímco v počátcích se autor inspiroval pozdně barokní tvorbou Norberta Grunda, postupně si vybudoval specifický styl, s nímž přistupuje ke svým subtilním olejomalbám nanášeným na dřevěné destičky nebo malé objekty. A právě tato technika zpracování miniatur byla jednou z těch nejrozšířenějších v Evropě v 16. století, kdy byla aplikovaná na podklady ze dřeva, mědi či jiných kovů.
     Námětová škála drobných maleb Jindřicha Ulricha je neobyčejně pestrá, často odkazuje nejen k autorovu oblíbenému 18. století, reflektuje konkrétní postavy uměleckého světa (jako byli Pieter Bruegel či Hieronymus Bosch a Georg Flegel) nebo s oblibou čerpá například z dvorské kultury císařů Rudolfa II. či Josefa II. Malíř rád hledá náměty rovněž v literární, filozofické a hudební sféře, fascinuje ho sběratelství a alchymie. Pomyslným kontrapunktem reálných historických osobností, jež umělec s oblibou zachycuje, jsou fiktivní postavy s poetickými a roztodivnými jmény (například Myšišvor, Můrokráska), které se rodí v jeho bohaté fantazii. Obvykle jsou zasazeny na monochromně kolorovaná pozadí nebo do interiérů zaplněných dobovými relikty a artefakty odkazujícími přímo či metaforicky k životu a aktivitám zobrazených figur. Umělec cíleně pracuje s potlačením perspektivy, se stylizovanými prvky naivní malby a laskavým humorem. Výjev mnohdy rozbíjí na jednotlivá pole, která se stávají prostorem pro narativní linku odvíjejících se příběhů, pracuje s variováním oblíbených prvků (obraz zasazovaný do obrazu, stěny zaplněné svazky knih). Díky těmto symbolickým atributům spoluvytvářejícím atmosféru výjevu a pomocí důmyslné práce s barvou vdechuje svým miniaturám tajemný, až pohádkově snový ráz.
     Nedílnou součást umělcova díla pak nepochybně tvoří svébytný svět zvířecích bytostí, které přejímají lidské zvyky a stávají se neohroženými hrdiny nastavujícími lehce ironické zrcadlo našim ambicím. Autor propůjčuje také drobným řezbám pěvců podoby historických postav – panovníků, hudebních skladatelů či spisovatelů a jejich peří s lehkostí a nadsázkou zaměňuje za pestrobarevné uniformy, fraky a kostýmy. Nepatřičným bytostem mimolidského světa tak najednou svěřuje roli osobností formujících světové dějiny.
     Zdánlivě subtilní tvorba Jindřicha Ulricha se vyznačuje nejen smyslem pro mystifikaci, vtip a metaforu, ale odráží se v ní i neobyčejný cit pro detail a řemeslnou preciznost, které se prolínají s vytrvalým obdivem k historii i s bohatou imaginací.
     Lucie Váchová