Warning: fclose(): supplied argument is not a valid stream resource in D:\Sites\web_9333316471827453098126275\www\publ\book.php on line 117 Ivo Mièka Být sochaøem
Katalog vydanch publikac v roce 2000
RABASOVA GALERIE RAKOVNK9
Ivo Mièka
Být sochaøem
o životì a práci s Miroslavem Pangrácem
1 2 Nejranìjší vzpomínka Trochu historie Pangrácové Rodina Dìdeèkova dílna Tøi králové Doma Krámek pana Knotka Budu malíøem První olejové barvy V dílnì u Františka Nonfrieda První sochy Šachta 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 Paní Chudobová a Ditrichová Do Bechynì Škola Pøijíždí i Pepa Pavlíèek Boženka Sedláèková Opìt u Nonfriedù Jak jsem portrétoval Jana Rennera Smìr AVU Zkouška Praha – hledá se byt Škola Vlastní ateliér AVU Laudovy korektury Vyuèování Klauzurní práce – „Vystìhovalci“ Speciálka Další osobnosti Max Švabinský 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 Nejkrásnìjší studentská soutìž Závìr studia na Akademii Rakovnické výstavy Státnice Vojna Portrét Otýlie Beníškové Dìti Náhrobek Františka Škroupa Karel Havlíèek Borovský a Karel Èapek pro Národní muzeum v Praze Život kráèí dál Socha Gottwalda Socha T. G. Masaryka pro Rakovník Na závìr 35

Trochu historie

     Ten nápis tu ale není pøíliš dlouho a samotný dùm pamatuje hodnì z pohnutých dìjin rakovnických Židù.
     Bývali to obratní obchodníci a finanèníci, lidé pracovití a vynalézaví. Není divu, že se záhy køesanským m욝anostùm pøestali zamlouvat a ti dìlají všechno pro vypuzení nežádoucí konkurence. Jejich spory museli èasto øešit až úøednící královské komory, a rozhodnutí nebývala vždy spravedlivá.
     Napøíklad 15. dubna 1678 odchází z Rakovníka do Prahy žádost krajským hejtmanùm, aby Židé byli vystìhováni z obchodnì zajímavých míst, a navrženo hned místo zastrèené, kam pøíliš zákazníkù nezavítá.
     Odpovìï konšelùm vyhovìla v plném rozsahu. Dorazila 1. srpna 1678 a píše se v ní: „Židé mají být pøesídleni k Vysoké bránì, aby nemohli škodit sousedùm rakovnickým.“
     Prostì pro volnou ekonomickou soutìž nemìli naši pøedkové pražádné pochopení.
     Na základì dopisu byli tedy židovští obchodníci pøesídleni do domu o tøech svìtnicích, patrnì vedle bývalého hostince „V Lochu“, naproti Vysoké bránì. To pochopitelnì postihuje i všechny další židovské rodiny, i ty novì pøistìhované, pokud se chtìjí usadit v Rakovníku.
     K 29. lednu 1690 tak bydlí v Rakovníku v ghettu pod bránou celkem ètyøi rodiny, které spolu s pøíbuznými a èeledí èítají 38 lidí. Je zajímavé, že po 150 letech (1844) stoupl poèet Židù rakovnických na pouhých 68, zatímco soupis obyvatel z roku 1881, sto let po pøíchodu osvícence císaøe Josefa II. na habsburský trùn, jich zaznamenává 366, povìtšinou už rozptýlených po mìstì.
     Židé si opìt smìjí pøesnì od 5. ledna 1782 najímat krámy na námìstí, od 7. ledna 1820 bydlet v køesanských domech (kromì námìstí) a dnem 4. bøezna 1849 je už neomezuje vùbec nic. Pro Židy nastala plná náboženská svoboda, tìší se spoleènì se sousedy rakovnickými rovným obèanským a politickým právùm.
     Mnozí z ghetta odcházejí, jiní zùstávají, nás ovšem v tomto tematickém odboèení zajímá zdejší dùm jediný, židovský, patrový s èíslem popisným VII. Stojí tu ve Vysoké ulici už v roce 1763, kdy vedlejší parcely ožily nebývalým ruchem, Židé se pustili do stavby vlastní božnice neboli modlitebny a zároveò školy a bytu rabína. Však nechme promluvit archiv.
     Vlastník domu è. VII a jednu dobu i domu sousedního Joachym Beerl Perutz se pøistìhoval do Rakovníka ze Zvíkovce. Obchodoval s kùžemi a vlnou, roku 1750 je jmenován mezi dlužníky v odvádìní ochranných penìz židovských. Pozdìji své obchodní aktivity rozšiøuje na tabák, ale roku 1775 se mu pøestává daøit zcela a dùm pøechází do majetku mìsta. Od toho si jej kupuje roku 1792 Filip Perutz. Jako majitel následuje syn Löwy, zatímco v roce 1838 je už ve zprávì policejního komisaøství uvádìn vlastník domu Leopold Fluser. S ním zde provozují soukenictví kožešník Tausik a Jakub Fluser se Salomonem Kohnem. Dokladem toho, že se jim nevede špatnì, je skuteènost, že Jakubu Fluserovi patøí pozdìji i èást sousední již zmínìné synagogy, školy a bytu rabína.
     Po èase se však dùm è. VII opìt navrací do rodiny Perutzù a kolemjdoucí provázejí pachy charakteristické pro palírnu koøalky. Patrnì chutnala, protože Perutz dùm ve Vysoké ulici opouští a skupuje domy poblíž námìstí, kde buduje velký závod, opìt prosycený esencemi, trestìmi i octem, zatímco nᚠžidovský dùm èíslo VII se mìní v obèanský a stává se èíslem popisným 230. Kupuje jej – kdo jiný – František Pangrác, truhláø a èlovìk života znalý, dìdeèek budoucího sochaøe, a spolu s ním se usazuje v opuštìných domcích bývalého ghetta rozvìtvený rod Pangrácù – dìdeèkovi bratøi a sestry.
Warning: fclose(): supplied argument is not a valid stream resource in D:\Sites\web_9333316471827453098126275\www\publ\book.php on line 156