Warning: fclose(): supplied argument is not a valid stream resource in D:\Sites\web_9333316471827453098126275\www\publ\book.php on line 117
|
Být sochaøem o ivotì a práci s Miroslavem Pangrácem | |||||
1 2 Nejranìjí vzpomínka Trochu historie Pangrácové Rodina Dìdeèkova dílna Tøi králové Doma Krámek pana Knotka Budu malíøem První olejové barvy V dílnì u Frantika Nonfrieda První sochy achta 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 Paní Chudobová a Ditrichová Do Bechynì kola Pøijídí i Pepa Pavlíèek Boenka Sedláèková Opìt u Nonfriedù Jak jsem portrétoval Jana Rennera Smìr AVU Zkouka Praha hledá se byt kola Vlastní ateliér AVU Laudovy korektury Vyuèování Klauzurní práce Vystìhovalci Speciálka Dalí osobnosti Max vabinský 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 Nejkrásnìjí studentská soutì Závìr studia na Akademii Rakovnické výstavy Státnice Vojna Portrét Otýlie Beníkové Dìti Náhrobek Frantika kroupa Karel Havlíèek Borovský a Karel Èapek pro Národní muzeum v Praze ivot kráèí dál Socha Gottwalda Socha T. G. Masaryka pro Rakovník Na závìr 35 | Klauzurní práce VystìhovalciNajednou, skoro neèekanì, tu byl závìr prvých tøí laudovských let.Jakým námìtem, èím se rozlouèit, aby lo o nìco netuctového, vrtalo Mirkovi hlavou øadu týdnù. Vdycky se pro nìkteré z dávných témat rozhoøel, ale po èase nápad opìt odloil jako ne úplnì nejlepí. Za návtìv doma v Rakovníku se probírá ji døíve dokonèenými dílky, ale ani tehdy ho nic nebere tak, aby si øekl, e právì teï narazil na zlatou ílu. A jednou, kdy opìt otevøel domovská vrátka a zadíval se na sousední ztichlou a oputìnou synagogu, rozezvuèel se v nìm silnì záitek z konce tøicátého osmého, který se mu patrnì bude vybavovat celý ivot. Najednou jako by opìt vidìl to mnoství oputìných lidí vyhnaných ze svých domovù v pohranièí. Ta beznadìj a prázdno v jejich oèích. Pøes noc se navalily právì sem do synagogy a do parèíku hned vedle jeho rodného domu desítky rodin. Lidé polehávali, posedali jako ptáèata na lavièky, potøebovali se alespoò opøít o nìkoho, vdìèni za sebemení pomoc. Snad jich bylo tisíc, co se tak náhle na Rakovnicku objevili jen s tím nejnutnìjím. Opìt jako tenkrát jím projela ta straná bezmoc a lítost, kterou tenkrát proíval, snad se i stydìl pøi srovnání, e zatímco on, kdy stiskne nedaleko kliku, je v èistém, suchém, radostném prostøedí domova, oni tu hladoví, moknou, mrznou, nemají kam jít a on vem pomoct nemùe. Vystìhovalci, ano, jako klauzurní práci udìlá jednu ze skupinek, tísnících se tehdy na lavièkách u synagogy. Snad se pak té hrozné vzpomínky z doby na prahu války pøece trochu zbaví. Dílo v pálené hlínì pøinesl do koly a ukázal profesoru Laudovi. Líbilo se: A ví co, z té oboustranné smutnì posedávající skupiny udìlá jen jednu stranu, a to jako vysoký reliéf, poradil Jan Lauda. A bude to tvoje klauzurní práce. Mirek uposlechl a jeho klauzura patøila k nejobdivovanìjím. Nejvìtí úspìch mu ale Vystìhovalci pøinesli a po letech, kdy je vystavil ke své edesátce. Plastiku odlitou do bronzu zakoupila Národní galerie. Mirkovi se vùbec nechtìlo jít zase nìkam jinam, zvykat si na nového profesora a jeho libùstky, vykroèit tak trochu do neznáma. Ale co nadìlá. Hale, zastavil Mirka jednou v tìchto vzruených dnech Lauda, kam chce jít dál, k Pokornýmu, nebo ke panielovi? Radìji k profesoru Pokornému! Vdy to byl právì on, kdo ho pøed ètyømi roky pøijal, a bez zkouky. Na to se nezapomíná. Nìjaký den nato Lauda pøiel a strèil Mirkovi do rukou doporuèující dopis pro tøi studenty pro nìj, Zdeòka Fárníka a Miloslava Starce. Milý Karle, mám tøi áky, kteøí jdou ode mì ze veobecné koly do nìkteré ze dvou speciálek. Jsou to Pangrác, kterého Ti doporuèuji, ukáe Ti foto Ve vlaku (Vystìhovalci pozn. autora). Pangrác byl tebou pøijat a pak byl pøeøazen ke mnì. Je to velmi sluný hoch a má ke kumtu pomìr. Starec chce jít ke panielovi, teï mi to øíká. Fárník má na výstavì skupinu Malování kamene, která se Ti líbila. Jest to houevnatý hoch a pilný. Tak Tì prosím, abys je do peciálky vzal. Budou to Pangrác a Fárník. Buï zdráv! Lauda 17. 6. 1949 K Pokornému li tedy Mirek s Fárníkem. Ten ani dopis vidìt nechtìl (zùstal Mirkovi na památku), jen se ohlédl od vlastní rozdìlané práce a prohodil: Jo, já si na vás pamatuju, tak pøijïte po prázdninách. A tím byli oba zaøazeni do speciálky neboli do mistrovské koly profesora Pokorného. Warning: fclose(): supplied argument is not a valid stream resource in D:\Sites\web_9333316471827453098126275\www\publ\book.php on line 156 | |||||